Otázky a odpovědi z českého školství #5

24

ŘÍJNA, 2016

Díl pátý

Otázky a odpovědi z českého školství

 

Budoucí učitelé by měli mít přehled o tom, co se aktuálně v našem školství odehrává.  Proto vznikl pětidílný seriál, kde můžete porovnat názory děkanů různých pedagogických fakult i názor veřejného a soukromého sektoru.

{

Jaký je Váš názor na povinné stáže v zahraničí (alespoň po dobu jednoho měsíce) během střední/vysoké školy?

MICHAL NEDĚLKA

MICHAL NEDĚLKA

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Karlovy
Foto: Daniel Pražák

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Karlovy
Foto: Daniel Pražák

Zahraniční zkušenosti jsou k nezaplacení. To věděli už v rodinách našich prababiček a pradědů, když mladé lidi posílali na takzvaný handl. Taková několikaměsíční či dokonce několikaletá odloučení, kdy se mladý člověk v cizojazyčném prostředí například něčím vyučil, se neobešla bez slz, ale byla přínosná. Totéž platilo o studiu v jiných zemích a platí to doposud. Jen nejsem příznivcem nějakých rigorózních stanovování takovýchto povinností. Podle mě je vždy příjemnější a účinnější systém bonifikace a motivace k tomu, že si člověk sám uvědomuje výhody zahraničních zkušeností, které využije třeba v dalším profesním životě. Z vlastní zkušenosti také vím, jak důležitou úlohu tu hraje zájem o věc. Například to, že člověk chce daný obor studovat na místě, které je v dané oblasti známé vysokou úrovní výuky.

ONDŘEJ ŠTEFFL

ONDŘEJ ŠTEFFL

zakladatel společnosti Scio,
zakladatel první soukromé školy
v Československu
Foto: twitter.com

zakladatel společnosti Scio,
zakladatel první soukromé školy
v Československu
Foto: twitter.com

Skvělé, mělo by být povinné, na střední i na vysoké. A státem finančně silně podporované. A pokud bych někam dával peníze, tak sem. Svět je čím dál složitější, zajímavější a žádná škola tu zkušenost z jiného prostředí a převzetí zodpovědnosti za sebe nemůže nahradit. Já bych dokonce podporoval i nestudijní cesty. Každý člověk do 25 let, který je ochoten a schopen procestovat s batohem třeba za dva měsíce jihovýchodní Asii nebo kus Afriky, by měl na takovou cestu dostat státní příspěvek.

PAVEL DOULÍK

PAVEL DOULÍK

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Ústí nad Labem
Foto: zitusti.cz

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Ústí nad Labem
Foto: zitusti.cz

Určitě bych na tom netrval v rámci střední školy, ačkoli i zde to může být přínosné. Jako zásadní to vnímám u studentů doktorského studia. Jen jde spíše o tom, co je obsahem stáže a nikoli to, jak dlouho trvá a jak daleko od mateřské školy se realizuje. Neměli bychom se orientovat jedním směrem, ale stáže by měly sloužit k tomu, aby studenti a začínající vědci (samozřejmě i ti další) přinášeli ze svého působení čerstvý vítr.

JIŘÍ NĚMEC

JIŘÍ NĚMEC

děkan Pedagogické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně
Foto: ped.muni.cz

děkan Pedagogické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně
Foto: ped.muni.cz

Nejsem zastáncem ničeho, co je povinné a zvláště pak ve věku, ve kterém by již každý měl vědět, co od sebe a od života očekává. Jakákoliv povinnost umí i smysluplné činnosti obrátit v každodenní šeď, nudu a někdy i odpor. Zahraniční stáže jsou jistě výborné a stejně tak i brigády nebo praxe v sociální oblasti. Za užitečné bych považoval, pokud by studenti (jakéhokoliv oboru a zaměření) měli možnost setkat  se s druhými lidmi, kteří potřebují určitý druh sociální nebo pedagogické pomoci. Pokud by mohli rozmlouvat se starším člověkem, doučovat žáka, připravit určitý projekt pro matky s dětmi, participovat na ekologických projektech, působit u záchranných složek apod. Setkání s druhými lidmi, kteří potřebují pomoc, je nezprostředkovatelná zkušenost, kterou by měl zažít každý mladý člověk. U nás na fakultě podobné typy praxí nabízíme a studenti je velice oceňují. Mimo jiné to je myšlenka, kterou prosazoval již před více než padesáti lety Kurt Hahn.

FRANTIŠEK VANÍČEK

FRANTIŠEK VANÍČEK

děkan Pedagogické fakulty
v Hradci Králové
Foto: uhk.cz

děkan Pedagogické fakulty
v Hradci Králové
Foto: uhk.cz

Zahraniční stáže jsou zásadní součástí studia. Vidím to sám z doby svého studia. Zahraniční zkušenosti vás posunou dál, výrazně vás obohatí. Proto je internacionalizace a propojení se zahraničím jednou ze základních složek a ukazatelů kvality VŠ.

{

Jak vnímáte současnou problematiku moderních technologií ve vzdělávání především v oblasti komunikace se studenty či prezentace škol na sociálních sítích a jejich využití ve výuce?

MICHAL NEDĚLKA

MICHAL NEDĚLKA

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Karlovy
Foto: Daniel Pražák

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Karlovy
Foto: Daniel Pražák

Už sama výuka je komunikací. A ke komunikačním kompetencím má mimo jiné také směřovat. Moderní komunikační technologie proto nelze pomíjet. To bychom se dostali do situace, že by škola byla jakousi rezervací pradávných způsobů učení, zatímco skutečný život by existoval mimo školu. S informačními technologiemi je to ovšem jako s mnoha jinými věcmi. Když nám slouží, je to v pořádku, když si z nich vytvoříme modlu, ničeho nedosáhneme. Usnadňují nám výuku a sám mám s jejich využíváním příznivé zkušenosti. Spoustu jevů, o nichž bych zdlouhavě přednášel, mohou studenti poznat pomocí informačních technologií daleko rychleji a snadněji. Zároveň však studenti musejí mít možnost věci konzultovat, mluvit o nich v přímém osobním kontaktu. A já zase potřebuji vědět, zda problémům skutečně rozumí, zda si neosvojili jen soubor informací, ale zda mezi těmi jevy nalézají souvislosti a zda s nimi umějí operovat v momentálních situacích. A právě zde má místo přímá komunikace bez zprostředkovatele v podobě informačních technologií.

Jsou navíc i situace, kdy některé vzdělávací akce nelze zpřístupnit širokému okruhu zájemců jinak než moderními komunikačními kanály. A lze je také snadno zaznamenat, a zpřístupnit je tak ještě širšímu okruhu zainteresovaných. To vnímám jako velkou výhodu, o které se nám například ještě v závěru minulého století ani nezdálo.

Pokud jde o sociální sítě, je myslím dobré přijmout je jako prostředí, které oslovuje široké spektrum uživatelů. Pokud se tam školy prezentují a pokud vstupují s uživateli do kvalitního dialogu, vnímám to jako pozitivum, které mnohé věci pružně vysvětluje, nebo dokonce předchází předsudkům a mylným představám. Znovu ale připomínám, že všechno nám může být k užitku a všechno může mít efekt zcela opačný. Záleží na nás, jak věci používáme. Navíc jsme lidé, tedy bytosti, jimž žádný technický výdobytek nenahradí druhého člověka. A platí to jak v soukromém životě, tak v životě profesním. Nevzdávejme se tedy možností a příležitostí být s druhými lidmi, pracovat s nimi a komunikovat.

 

ONDŘEJ ŠTEFFL

ONDŘEJ ŠTEFFL

zakladatel společnosti Scio,
zakladatel první soukromé školy
v Československu
Foto: twitter.com

zakladatel společnosti Scio,
zakladatel první soukromé školy
v Československu
Foto: twitter.com

Pro vzdělávání nabízejí moderní technologie a sociální sítě úžasné možnosti. Na získání „faktografické základny“ dnes školu vlastně vůbec nepotřebujete. Pokud se umíte učit, na internetu najdete všechno.

Moderní technologie včetně sociálních sítí jsou ovšem dobrý sluha, ale zlý pán. Přibývá poznatků o tom, jak mohou kazit náš život. Např. někteří lidé čím víc jsou na Facebooku, tím hůř se cítí. Mechanismus dopaminové odměny váže některé děti k počítačovým hrám, víc než by bylo zdrávo, a tím nutně omezuje jejich rozvoj v jiných oblastech, ve kterých by se děti třeba zrovna měly rozvíjet a také by se rozvíjely, kdyby jejich přirozenou touhu a potřebu „nepřebily“ počítačové hry. Já vidím velké možnosti technologií, ale zejména u malých dětí radím k předběžné opatrnosti. Moderní technologie se vyvíjejí rychleji, než děti rostou. A tak nemáme žádnou zkušenost, co to s nimi může udělat.

Ostatně soudím, že by se každý teď měl jít podívat na TED.com.

 

JIŘÍ NĚMEC

JIŘÍ NĚMEC

děkan Pedagogické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně
Foto: ped.muni.cz

děkan Pedagogické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně
Foto: ped.muni.cz

Moderní technologie jsou výborné a pro prezentaci nebo komunikaci dnes již zcela nezbytné. V žádném případě však nejsou všespasitelné a zvláště ve výchově a vzdělávání bych neočekával žádné zázraky. Jsou to prostě prostředky, které mohou výrazně napomoci, ale práci pedagoga nikdy nenahradí. Bytostný, svobodný a vzájemně respektující vztah žáka s učitelem nebo akademika se studentem žádný tablet ani nejsofistikovanější software nenaváže. Věřím, že i v budoucnu budou zachovány profese založené na osobnostním základu a žádná technika je nevytěsní. V tomto ohledu věřím Karlu Čapkovi, který o něčem podobném uvažoval, když psal o významu herectví.

PAVEL DOULÍK

PAVEL DOULÍK

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Ústí nad Labem
Foto: zitusti.cz

děkan Pedagogické fakulty
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
Ústí nad Labem
Foto: zitusti.cz

Toto je fenomén, kterému se prostě nelze vyhnout. To už nelze ani nazvat slovem „moderní“, je to prostě na denním pořádku. Vždy jde o to, aby učitelé a další pracovníci působící ve školách s touto technikou pracovat uměli. Ale jak jsem uvedl, vyhnout se tomu nelze a musíme se naučit v prostředí technologické turbulenci působit. Ale vždy je to především o člověku, o učiteli…

FRANTIŠEK VANÍČEK

FRANTIŠEK VANÍČEK

děkan Pedagogické fakulty
v Hradci Králové
Foto: uhk.cz

děkan Pedagogické fakulty
v Hradci Králové
Foto: uhk.cz

Žijeme v digitální době. Nelze před vývojem zavírat oči. Moderní technologie musíme využívat ve výuce, nemůžeme být neustále krok za našimi studenty. Na naší PdF máme například Oddělení didaktických technologií, které se věnuje výzkumu v této zajímavé a důležité oblasti. A komunikace na sociálních sítích? Bez toho si vše snad ani nelze dnes už představit.

O článku
Otázky pokládal MUDr. Josef Fontana.

Realizace rozhovoru

Eliška Kryčerová
Martin Beneš – web, grafika
Stefanie Bílková – korektura

Eliška Kryčerová
Martin Beneš – web, grafika
Stefanie Bílková – korektura